Vna Tsunami v Tichém oceánu se šíří celým regionem

Vlna tsunami, která se šíří Tichým oceánem po zemětřesení u Kamčatky, ohrožuje Japonsko, Havaj, ale také pobřeží severoamerického kontinentu a Ekvádor. Jak taková vlna vzniká a kde se bere její ničivá síla?

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Tsunami je masivní vlna, která vzniká při přemístění velkého objemu vody. Příčinou tohoto jevu může být zemětřesení (uvádí se jako příčina až 90 procent tsunami), případně sopečná činnost nebo sesuvy částí dna, eventuálně pády planetek. Nejčastěji se o tsunami mluví v souvislosti s oceány či moři, méně časté a zpravidla méně ničivé jsou tsunami na menších vodních plochách, jako jsou jezera.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Jak vzniká tsunami?

Při zemětřesení nebo jiném vertikálním pohybu mořského dna či části pobřeží se energie z tohoto pohybu předá vodnímu sloupci nad ním.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Vlnění se pak šíří rychlostí až 800 kilometrů za hodinu do všech stran. Uprostřed oceánu, kde je vodní sloupec hluboký a vlnění může jít i do šířky, vede tato energie k vytváření nepříliš výrazných vln. Proplouvající plavidla si těchto třeba jen metr vysokých vln nemusí ani všimnout.

Situace se ale radikálně mění, jak se vlna blíží k pobřeží. Při nočním zemětřesení u Kamčatky vznikla vlna, která u ostrova Hokkaidó dosáhla výšky 30 metrů.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Proč tsunami zesílí až na pobřeží?

Když se tsunami blíží k pobřeží, hloubka vody strmě klesá. Laicky řečeno, energie rozmělněná do obrovské masy vody se najednou kumuluje v čím dál menším objemu. Každá kapka tsunami u pobřeží má násobně víc energie, než kapka vlny v hlubokém oceánu. Z toho plyne ničivá síla tsunami, když dorazí na pobřeží.

Většina tsunami má u pobřeží tři metry nebo méně. Zatím k ostrovu Hokkaidó dorazila vlna vysoká 60 centimetrů a k prefektuře Mijagi na pobřeží Honšú o výšce 1,3 metru, následné vlny se očekávají třímetrové.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Může vzniknout tsunami v jezeře?

I když nejčastěji leží epicentrum zemětřesení pod oceánským dnem, tsunami se může objevit i na menších vodních plochách, třeba na jezeře. I zde může mít ničivou sílu, zvlášť pokud je pobřeží silně obydlené.

K takovému jevu došlo v 6. století na Ženevském jezeře. Masivní sesuv půdy zapříčinil vznik smrtonosné vlny, která smetla město Ženeva na opačném břehu jezera.

Je to přílivová vlna?

Tsunami vzniká kvůli energii zemětřesení, výbuchu či podobné události. Nesouvisí s přílivem a odlivem, od kterých se odlišuje také řádově větší energií.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Někdy se jako tsunami označují metaforicky i velké vlny, které páchají škody na břehu, i když o pravé tsunami nejde. Vlna tsunami není vyvolaná větrem, nelze ji tedy zaměňovat za silný příboj. Ani vlny, které dorazí k pobřeží s hurikánem, nejsou pravé tsunami.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nejhorsi-tsunami-byla-vysoka-pres-500-metru-a-dlouha-pres-14-kilometru-vzniknout-muze-i-na-jezere.A250730_090437_zahranicni_pzak

Jaká byla největší megatsunami?

Největší zaznamenaná vlna tsunami, nazývaná megatsunami, měřila 524 metrů. Na délku měla 14,5 kilometru, její šířka přesahovala 3 metry. Vlna nastala u Aljašky po velkém sesuvu hornin v roce 1958.

Aljašská megatsunami dosáhla svého vrcholu ve fjordu Lituya Bay. Následovala po silném zemětřesení 9. července večer, po němž následoval masivní sesuv hornin. Do vody při něm spadlo z výšky víc než 30 milionů kubíků kamene.

Vlna se šířila do Tichého oceánu, kam dorazila s výškou 9 metrů. V samotné zátoce zabila pět lidí a vyrvala z kořenů veškerou vegetaci.

Jaká tsunami byla nejničivější?

Nejsmrtonosnější vlnou tsunami je bezesporu ta z roku 2004, která stála život 230 tisíc lidí. Vznikla 26. prosince po zemětřesení o magnitudu 9,0 v Indickém oceánu. Více než polovina obětí byla z Indonésie, dalších 35 tisíc ze Srí Lanky a 12 tisíc z Indie.

Když moře vyplavilo mrtvé, padla žalem. Ověnčená fotka ukázala hrůzy tsunami

Kromě přímých ztrát na životech způsobila i další lidské tragédie – více než 1,6 milionu lidí se kvůli ní ocitlo bez domova, a to dokonce i na vzdáleném Madagaskaru. Odborníci upozorňují, že další nepřímé ztráty na životech způsobuje zvýšení zdravotních rizik a dále ekologické a ekonomické škody, které po katastrofě takového rozsahu následují.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/